Kostel sv. Petra a Pavla
Zdechovice
Kostel sv. Petra a Pavla vytváří spolu s barokní kostnicí a farou sakrální areál místního venkova a vytváří významné pohledové uplatnění v krajině. Kostel má dlouhý stavební vývoj a dochoval se v převážně barokní podobě z r. 1716, dobré výtvarné úrovně.
Areál s kostelem a kostnicí je vymezený ohradní zdí hřbitova je situován na návrší na západním okraji obce, faru oddělil zářez silnice. Fara je dnes v majetku obce.
Z historických záznamů:
„…Chrám sv. Petra a Pavla připomíná se již ve XIV. stol. jako farní. Dříve býval menší, dřevěný s postranním ambitovým chorem; r. 1716 věkem stará a sešlá, ale dovedně vystavěná budova nahrazena za gruntovního urozeného pána Leopolda Wiežníka, pána na Zdechovicích, kostelem zvětšeným, zbudovaným z kamene v románském slohu. Vstoupíme-li do milé této svatyně, utkví oko naše se zálibou na uměle řezaném rámci starého oltářního obrazu sv. ap. Petra a Pavla málo již znatelného. Široký tento rámec, v němž ze spleti zelených listů vynikají zlaté růžence a jenž svým eliptickým k vrcholu zostřeným tvarem dosahuje od stolu oltářního až ke stropu, ozdoben jest na vrcholu korunou knížat z Paarů. Stěny kostelní a 4 postranní oltáře zdobí četné obrazy, z nichž některé mají uměleckou cenu. - Jeden zvon chrámový jest z roku 1481, druhý z r. 1582….“
Převzato z:
https://www.zdechovice.cz/cs/informacni-centrum/historicky-dokument
Hlavní oltářní obraz, jako i další zmiňované obrazy byly odcizeny. Hlavní obraz byl nahrazen obrazem novým.
Na kostele probíhají již několik let opravy krovu a střechy.
Varhany
Jednomanuálový mechanický nástroj postavil Keral Trnka v roce 1851. Dokládá to i nápis na víku hracího stolu: "L.P. 1851 dne 22. Července dokonal jsem varhany tyto ke cti a chvále Boží. Karel Josef Trnka“. Nástroj je vzácně dochován téměř v původním stavu včetně dispozice, inverzních potahů klaviatury, manubrií i jejich popisů. Pedál stojí volně za varhaníkem a za pedálem jsou dva původní klínové měchy.
(Uhlíř, Václav, 2007. Varhany Královehradecké diecéze. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří ve spolupráci s biskupstvím Královehradeckým.)
