Kostel sv. Jakuba většího
Je nejvýznamnější stavební památkou města. Kostel byl postaven v době, kdy byla Přelouč jen malou osadou a patřila opatovickému klášteru.
Jedná se o jednolodní stavbu s polygonálním presbytářem. Podle archeologického výzkumu dr. Jana Frolíka (Archeologický ústav Akademie věd ČR) z let 2006-2008 víme, že část základů kostela pochází již z 11. století a z roku 1086 je také první písemná zmínka o osadě Přelouč. Kostel byl rozšiřován (zatím bez věže) na počátku 14. století v gotickém slohu. Pro stavbu se použily také fragmenty původního románského kostelíka. V dnešní sakristii na západní straně je zachováno původní románské okno; na jihovýchodní straně je lomený výklenek sanktuária a na východní dvě lomená okna gotického presbytáře původního kostela. Nachází se zde také vzácná freska Petra a Pavla, která byla objevena v roce 2003 při zednických pracích a pravděpodobně pochází z dílny mistra Theodorika z přelomu 14. a 15. století (dvorní malíř císaře Karla IV., který prováděl mimo jiné výzdobu kaple sv. Kříže na Karlštejně).
Kostel sv. Jakuba prošel za více jak 800 let mnoha změnami v důsledku živelných i válečných pohrom. Nejvíce utrpěla stavba v průběhu 30tileté války, v roce 1641 vyhořelo celé městečko včetně radnice, školy, fary i kostela a zřítil se gotický strop a zůstaly pouze ohořelé zdi. Oprava (za faráře P. Silvestra Mazurkoviče) trvala 5 let. Kostel dostal nový krov a rovný dřevěný strop spolu s novým barokním oltářem, dnes uložený v boční kapli. Z této doby se zachovala i cínová křtitelnice.
Nejstarší dochovaný výkres kostela pochází z roku 1729 a z roku 1754, Další velkorysou přestavbu podnikl farář Jan Slach v letech 1780 – 83. Byl zhotoven nový barokně zaklenutý strop, který můžeme vidět dodnes. Výmalbu provedl český pozdně barokní malíř Josef Kramolín.Na třech klenutých obloucích jsou zobrazeny výjevy ze života sv. Jakuba, kterému je kostel zasvěcen.
V roce 1782 byla postavena kostelní věž na západní straně. Do té doby měl kostel jen malou zvoničku na střeše. Dřevěná zvonice stávala poblíž kostela jižním směrem. Aby bylo v kostele více světla, byla zvětšena okna do dnešní podoby, dále byl zbořen přístavek z jižní strany, kde byl vchod do kostela a na kůr. (v těchto místech vidíme z venku obrys kamenného portálu.) Další velké úpravy proběhly v době kdy se prosadil trend regotizace kostelů. V roce 1860 byla podle návrhu architekta Schmoranze provedena velká úprava presbytáře. Strop byl zaklenut negoticky a čtyři barokní okna byla upravena do dnešní podoby. Barevné vitráže oken byly pořízeny v letech 1884 – 1912.
V roce 1862 byl dodán nový hlavní oltář a dva postranní oltáře. Vyřezávané oltářní nástavce zhotovil řezbář Jan Kokeš ze Škrovádu u Slatiňan. Velký obraz na hlavním oltáři je dílem barokního malíře Jana Jiřího Köppela z 18. století a zobrazuje sv. Jakuba staršího, apoštola, po stranách vidíme sochy sv. Cyrila a Metoděje.
Dřevěná kazatelna pochází z roku 1884, spočívá na pískovcovém podstavci a je zdobena obrazy Ježíše, 4 evangelistů a 2 proroků Mojžíše a Eliáše a apoštolů Petra a Pavla.
Cechovní lavice, které si daly vyrobit přeloučské cechy krejčích , tkalců, mlynářů a pekařů pocházejí z roku 1737. Na boku lavic jsou intarzie se symboly cechů. Ostatní vyřezávané lavice pocházejí ze zrušeného kláštera v Sedlci u Kutné hory. Byly zakoupeny po josefínských reformách, kdy byly rušeny kláštery. Farnost je zakoupila v roce 1785.
V roce 2006, 19. března, byla pořízena nová zpovědnice od architekta Krejčíka, rodáka z Přelouče.
Na věži se nachází zvon Jakub z roku 1515. Váží 886 Kg a je bez ozdob. Je opatřen pouze nápisem: "Ve jméno Boží tento zvon dělán ke cti a chvále sv. Jakubu. Anno Domini 1515."
Zvenku na jižní straně kostela je možno vidět dva zazděné kamenné náhrobky. Na jednom je neznámí rytíř ve zbroji s mečem, u pravé nohy má položenu přilbu. Datum je špatně čitelné snad 1569 nebo 1599. Na druhém malém náhrobku je čitelný nápis, že se jedná o dcerku utrakvistického faráře Karla Rubekuly z roku 1626.
Boční kaple sv.Barbory v kostele sv. Jakuba
Z vybavení je zajímavý barokní zlacený oltář ze 17. století, dříve hlavní oltář kostela.
Na sever směřuje okno, které bylo v 70. letech 20. století opatřeno vitráží podle návrhu přeloučského rodáka Jindřicha Mahelky, akademického malíře, na kterém se nachází obraz sv. Vavřince s roštem. Vavřinec je patronem města Přelouče a městský časopis se jmenuje Rošt.
V současné době se v kapli vyskytly velké trhliny v boční zdi a na stropě, v roce 2021 byla provedena studie a chystá se velká oprava.
Přeloučské varhany
Pocházejí ze Sedleckého kláštera, které byly zhotoveny významným varhanářem Abrahamem Starckem z Lokte v roce 1692. Peníze na nákup varhan věnoval bývalý starosta města, aby po jeho smrti mohly být zakoupeny. Nástroj slouží dodnes. Varhany v kostele sv. Jakuba Většího v Přelouči